Beaujolais

Beaujolais

Před týdnem jsme ochutnávali Svatomartinské víno a dnes je na řadě další vinný svátek  - den Beaujolais.

Třetí listopadový čtvrtek patří této více než šedesátileté tradici. Beaujolais nouveau je nejznámější mladé víno na světě. Svěží francouzská vína pocházejí z vinařské oblasti Beuajolais, severně od města Lyon a vyrábí se z odrůdy Gamay.

Tento zvyk, který se postupem času z francouzských hospůdek rozletěl do celého světa, po roce 89 dorazil k nám.

I to je důvod, abychom si v předvečer svátku Sametové revoluce přiťukli sklenkou. Na zdraví, ale dnes především na svobodu.

"Beaujolais nouveau est arrivé!"

Eva Reslerová

Svařené víno

Svařené víno

Trochu se nám ochladilo, někde Martin přinesl dokonce i sníh. A to je ten správný čas na svařené víno.

Svařené víno není žádná novinka, víno svařovali a ochucovali již staří Římané, což víme z historie vína. A do současné doby se na základním receptu nic moc nezměnilo. Používáme aromatické koření, hřebíček, badyán, skořici, můžeme dosladit medem nebo cukrem, ozdobit plátkem citronu.

V minulosti se víno svařovalo především proto, aby se zabránilo zkysnutí, také se tímto způsobem „vylepšovala“ podřadnější vína.

Dnes, protože si i na svařáku chceme pochutnat, volíme zlatou střední. Ani krabičák, ale na druhou stranu ani přívlastkové svařovat nebudeme. Vezmeme obyčejné stolní červené nebo i bílé, přidáme koření a přivedeme k varu. Pozor nevaříme, protože při dlouhém vaření vyprchá alkohol a zahřívací i chuťový účinek se sníží. Bílé svařené víno je také vynikající, je lehčí a když přidáme šalvěj, získáme zároveň svařáček léčivý.

Na zdraví a zahřátí

Eva Reslerová

Vínovinka Svatomartinská

Vínovinka Svatomartinská

Znáte Svatomartinské víno? Víte jaké víno se tak smí nazývat, a kdy se má pít? Pojďme se na tuto příjemnou podzimní tradici podívat zblízka.

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jsou to vína, která zrála sice jen pár týdnů, ale za tu dobu mají již svůj osobitý charakter. Aby mohlo víno nést značku Svatomartinské, musí být vyrobeno z hroznů odrůd Muller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský (bílá vína) nebo Modrý Portugal a Svatovavřinecké (růžová a červená vína), na území České republiky a projít hodnocením nezávislé komise.

Jsou to suchá vína se zbytkovým cukrem do 9g/l a liší se pouze maximálním obsahem alkoholu. U bílých a růžových nesmí překročit 12,5%  a u červených je maximální obsah 13 %. Jsou to vždy svěží vína s ovocnou příchutí a jemnou tříslovinou, lehká s příjemnou vůní.

Tradičně se první Svatomartinská vína otevírají 11. Listopadu v 11 hodin na mnoha slavnostních akcích v celém Česku. V posledních letech tato tradice láká také čím dál víc zahraničních návštěvníků. Také řada restaurací přijala obnovenou tradici Svatomartinskou za svou a přiipravuje i tradiční Svatomartinské menu.

První mladé víno bylo vyrobeno ve Vinných sklepech Valtice a bylo pojmenováno „Moravíno nouveau“ kolem roku 1993. Od doku 2005 byla uznána značka Svatomartinské víno a k ní se již v prvním roce přihlásilo cca 36 vinařství.

Tradice, která byla znovuobnovena po roce 1989, sahá samozřejmě hluboko do historie českých a moravských zemí. Označení Svatomartinské víno získalo svůj název podle otevírání a prvního ochutnávání v den Svatého Martina, 11.11. a začalo se užívat již na dvoře císaře Josefa II. Slavila se sklizeň, ochutnávala se nová úroda a blížil se advent. Tedy ideální čas na Svatomartinský přípitek.

Na zdraví

Za použití Wikipedie

Eva Reslerová

Vínovinka Zvěrokruhová

Vínovinka Zvěrokruhová

Věděli jste, že existuje rozdělení vína i podle znamení Zvěrokruhu? Že ke každému znamení podle jeho charakteristických rysů se dá vybrat odpovídající druh vína? Například ke Lvovi se prý nejvíce hodí ušlechtilé Chardonnay nebo ke svobodomyslnému Střelci Modrý Portugal. Stačí rozkliknout níže uvedený odkaz a můžete zjistit, jaké víno podle znamení Zvěrokruhu je pro vás to pravé. Je-li  to víno, které máte v oblibě, trefa. A pokud tomu tak není, dejte si takové, které máte rádi.

ZDE

Eva Reslerová

Modrá je dobrá

Modrá je dobrá

Známe vína červená, bílá i růžová. Ve Španělsku se rozhodli, že může být i modré. Víno začal vyrábět tým mladých lidí, kteří neměli žádnou vinařskou tradici. "Nápoj se zrodil jen tak, pro zábavu a abychom trochu rozvířili vodu," popisuje firma na svých stránkách. Modrým vínem míří hlavně na mladou generaci, která považuje víno a jeho ochutnávání za tak trochu snobské. Výrobci vysvětlují, že vinná kultura by neměla být jen pro výjimečné. "Nevěříme v degustační pravidla a nemyslíme si, že každý, kdo si chce dát sklenku vína, musí studovat vinařskou bibli, aby si ji vychutnal," píše španělská firma na svém webu.

Nápoj se vyrábí kombinací několika rozdílných druhů červených a bílých hroznů, svou specifickou barvu pak dostává z pigmentů slupky červených hroznů a přírodního barviva indigo.

Známá písnička od Žlutého psa, by klidně mohla být rozšířena o modré víno.

Modrá je dobrá..

ZDROJ

Eva Reslerová

Vinný střik není hřích

Většina vinařů tvrdí, že ředit víno vodou je trestuhodné pančování vína. Ve středověku, mohl nepoctivý krčmář za ředění vína vodou, propadnout hrdlem. Jak to tedy bylo s vinným střikem ve vinných dějinách?

S ředěním vína vodou se běžně setkáváme ve starověkém Řecku. Víno zde tvořilo základ každodenního stolování a většinou se pilo právě ředěné vodou.

Řekové s vínem také rádi experimentovali, přidávali do něj různé příchutě, nejčastěji pryskyřici, různé bylinky, výrazné koření nebo med.

Ve starověkém Římě také ředili víno vlažnou nebo studenou vodou a někdy si do něj přidávali sůl.

Ve středověku nepili obyčejní lidé silná a kvalitní vína, ta byla výsadou šlechty. Obyčejné “pančované víno” mělo sílu 6 – 8 % alkoholu, ale pilo se hodně, často místo nekvalitní vody.

Samotné slovo pančování pochází z německého slova panschen – “mísit, ředit” – v rakouském nářečí dokonce přímo “ředit víno”. Jako Pančava pak bylo označováno pohostinství, kde se podávaly nekvalitní, ředěné nápoje.

Kromě toho, že pověst takového pohostinství se rychle šířila, jednalo se o trestný čin.

Dnes se za vinný střik považuje kombinace vína se sodovkou, vodou či minerálkou. Minerálka pro ředění vína není vhodná, protože

minerální látky obsažené v minerálce totiž mohou reagovat s látkami ve víně a tím snižovat celkovou kvalitu i chuť vyrobeného nápoje.

Do střiku tedy jen obyčejnou vodu nebo sodu.

Pozitivní na vinném střiku určitě je, že má nižší obsah alkoholu a kalorií. Tím pádem je lehčí alternativou k vínu. Ať už jste příznivci nebo odpůrci, víno se ředilo, ředí a pravděpodobně ředit bude dál. Vinný střik není hřích.

Eva Reslerová

Dušičky vs. Halloween

Dušičky i Halloween mají stejné magické kořeny

Plno je v tyto dny především na hřbitovech, osvícených tisíci svíček. U nás se zdobením hrobů a vzpomínkou slaví Památka zesnulých, v anglosaských zemích Halloween.

Oba svátky mají kořeny v keltských zvycích z doby, kdy lidé neuměli měřit čas, neznali kalendář a rytmus jejich životů udávalo postavení slunce a luny. Neměli čtyři roční období, ale jen dvě. Světlou, kdy seli, a tmavou, kdy sklízeli.

Začátek tmavé části roku se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu jako svátek Samhain. Magičnost této noci umocňovala víra Keltů, že se stírá hranice mezi mrtvými a živými.

Po dobytí keltských území Římany se keltské a římské tradice různě prolínaly. Katolická církev však o pohanské zvyky neměla zájem a v šestém století zavedl papež Bonifác IV. pro období Samhainu svátek Všech svatých.

Památku zesnulých zavedl v roce 998 benediktýnský opat Odillo z Cluny. Od té doby se v mnoha evropských zemích slaví 1. listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušičky. V našich krajích vzpomínáme na zesnulé zapálením svíčky na hrobech.

V anglosaských dávají svíčku do vydlabané dýně. A nejen to, děti v maškarách, chodí o Halloweenu od domu k domu koledovat. Jakmile vyjde majitel ven uslyší „Trick or treat?“ - což prý znamená: „Koledu, nebo vám něco provedu“. Řekne-li hostitel trick, děti předvedou nějaký trik, třeba stoj na hlavě, svíčku či přemet a za to dostanou sladkost nebo ovoce.

Chození v maskách souvisí se zmíněným Samhainem. Pro Kelty byl Samhain časem, kdy se otvírá brána mezi tímto a dalším světem. Byl to tedy čas komunikace s mrtvými. Duše zemřelých, vracející se v tuto noc domů, vyhledávaly příbuzné, kteří jim měli pomoci vstoupit do Země mrtvých.

Zesnulým svítili na cestu pomocí vydlabaných dýní a zároveň se chránili před zlými duchy maskami a převleky. Samhain se této noci říkalo až do 16. století, pak vznikl zkrácením výrazu All-hallow-evening - předvečera Dne všech svatých - Halloween.

Je jedno, zda chceme slavit Dušičky, nebo Halloween a nemá cenu zatracovat to, co neznáme. Pokusme se spíš udělat si v tyto dny svůj vlastní svátek.

Můžeme vzpomínat na mrtvé, ale připravme se také na dobu čekání na jaro. Bude dlouhá, potrvá až do filipojakubské noci, kdy přivítáme svátkem Beltane světlou část roku.

Vzpomínka na zemřelé by je součástí těchto oslav, ale není nutné nakoupit haldy květů.  Vzpomínka má být v srdci.

Za použití internetových zdrojů

Eva Reslerová

Vínovinka 2.

#nebudkonzerva

Víno s kávou, víno s feferonkami, to jsou novinky, které se objevily na našem trhu. A asi ne jediné, jen ty, kterých jsem si na internetu všimla. Všechny ty novinky mají něco společného. Schopnost si hrát, umění experimentovat a nebrat víno a ani sebe tak vážně.

Ano, víno je starý nápoj, asi starý jak lidstvo samo. Ale i na něm se nám ukazuje, kam může vést zkostnatělý a dogmatický přístup.

Hrozny révy vinné jsou jedním z druhů ovoce. A víno je výrobek z tohoto druhu ovoce. To jsem si nevymyslela sama, to prohlásil jeden z experimentujících vinařů. A ani on na to nepřišel sám, ale v  Americe, kde se setkal s tímto přístupem. Cituji: “Američané, to berou mnohem sportovněji. Dělají víno velmi kvalitní, ale zároveň se nebojí experimentovat.“

A co si budeme povídat, ono to neplatí jen pro víno, ale pro všechny oblasti našeho života. Když se nebojíme překračovat konvence a zavedené klišé, možná se nesetkáme hned se souhlasným pokyvováním, ale určitě si to víc užijeme.

Eva Reslerová

První vínovinka

Projíždím internet a hledám nějaké novinky a zajímavosti o víně. A našla jsem. Belgický vinař Decroix stvořil Steenstraetse Hoppewijn – perlivé bílé víno s pivní hořkostí, kterou vytvořil zkombinováním Chardonnay s belgickým chmelem.

Pivní víno. Zajímavé, zkouším si představit, jak takový nápoj chutná. Pivo mám ráda, lehké bílé víno taky. No určitě to nebudu zkoušet tak, že naliju pivo do vína nebo naopak. Sám Decroix dlouhou dobu prováděl experimenty, než se mu podařilo najít správné složení a postup.

Přemýšlím, co se k takovému pivnímu vínu hodí. K vínu mám jasno, sýr a olivy. K pivu třeba buřty s cibulí nebo špekáčky na ohni.

Možná všechno z toho by se hodilo i k pivovínu. Ale mě napadlo něco, co mě vždycky fascinovalo na upoutávkách před řeznictvím. Husokachna. Nikdy jsem si jí nekoupila, protože jsem si nebyla jistá, jak ke vzniku husokachny dochází. Ne nebojte se, už jsem si to zjistila, není to žádný kříženec husy a kachny, je to povětšinou domestikovaná divoká kachna.

Děkuji belgickému vinaři za to, že díky jeho objevu jsem já objevila, že netřeba se husokachny bát a přeji mu, ať má jeho Hoppewijn úspěch. My vinařští rebelové musíme držet při sobě.

Eva Reslerová

Článek o pivním vínu naleznete tady:
https://www.novinky.cz/muzi/448828-belgicky-vinar-stvoril-pivni-vino.html

Vínovinky

Dostala jsem úkol.

Měla bych psát nějaká krátká povídání. Něco jako blog nebo spíš miniblog nebo nevím. Prostě nějaké „krátké povídání“. O víně. To dá rozum, když jsme obchod s vínem. Vínem v plechovce. Ještě lépe, něco o víně v plechovce. Ale to bych brzy vystřílela slovní arzenál, protože vín v plechovce v Česku moc není. Kromě našeho Vi WINE, není žádné. Jsme první, proč si to nepřiznat.

Něco o víně, o víně jako takovém, aby to bylo tématické. A vtipné, ale ne zas moc, k vínu se nehodí žádná řachanda. Stejně žádnou neumím, mám raději humor na druhou dobrou. To máme, něco o víně, něco vtipného, jo a ne moc dlouhého, není čas, lidi nemají čas na čtení. A jsou zahlcení.

Obsah máme a jak se to bude jmenovat.

No, měly by to být takové krátké fejetonky nebo novinky. Co Vínovinky nebo Vi novinky? Líbí se mi oboje. Vi souvisí s Vi WINE, Vínovinky zase připomínají víno. Nebude to jen o Viwajnu a o tom co se u nás děje nového, ale o víně obecně. Hmm, Vínovinky. Dobře. Tak už víme, teď bys měla něco napsat. Jo už teď? No tak příště.

Eva Reslerová